Turnaj Postřekov U11
V neděli 23.6.2024 se starší přípravka zúčastnila 2.ročníku Memoriálu Jaromíra Steinbergera v Postřekově.
Minulý rok si naši fotbalisti a fotbalistky odváželi stříbrné medaile na krku, proto byla letošní motivace ještě větší a chtěli jsme znovu zabojovat o co nejlepší příčku.
V základní skupině jsme odehráli zápasy se Kdyní, Staňkovem, s Horšovským Týnem a s dvěma zahraničními soupeři z německého Silbersee a Neunburgu. Bez jediné prohry jsme se umístili na 1. místě ve skupině a bojovali dál ve čtvrtfinále s fotbalisty z Klatov. Vítězná vlna se nám prodloužila, když jsme vybojovali zasloužené vítězství se skóre 4:0. V semifinále jsme narazili na domácí Postřekov. Zápas byl velice vyrovnaný, ale po skvěle zahraném rohu jsme se dostali do vedení a vítězství udrželi.
Ve finálním zápase o 1.místo nás čekali šikovní fotbalisti z Chamu. Zápas byl velice fotbalový a vyrovnaný, bohužel v 8. minutě zápasu jsme inkasovali branku po chybách v zadních řadách. Měli jsme 7 minut na to, s tím něco udělat. Zvedli jsme hlavy nahoru a bojovali do samotného konce, když najednou krásnou střelou pravou nohou to zavěsila pod víko Martinka a udrželi jsme s Chamem remízu 1:1.
A co následovalo jistě všichni víte, naše oblíbené penalty..
Každý tým kopal 5 penalt, oba týmy první dvě proměnili, třetí penaltu německý hráč neproměnil - náš kouzelník v bráně Honzík ji vyčapal a naděje na vítězství se zvýšila. Stačilo nám zbylé 2 penalty proměnit a společně se radovat z vítězství. Čtvrtou penaltu jsme také proměnili a na poslední pátou penaltu se chystal hráč s číslem 2 Tomáš Votípka, který věděl, že jestli penaltu promění, zvedneme do rukou ten nejcennější pohár…
Po hvizdu píšťalky se Tomáš rozeběhl a levou nohou penaltu umístil nahoru do levého rohu. Pak už následovala neskutečná radost, u mě i dojetí a společně jsme se všichni radovali ze zaslouženého vítězství..
Jsem na všechny neskutečně pyšná, jak bojovali do samotného konce.
Byl to pro mě můj poslední turnaj se starší přípravkou a celkově s Mrákovem. Nejkrásnější úspěch na samotném konci
- Eliška Mačudová, trenérka
